Vlastní pěstování vlastních potravin

Bio osivo je získáno z plodů rostlin, které nebyly chemicky ošetřovány a tudíž v sobě zachovává hodnotnější informace a energii, dá se také předpokládat, že eko zemědělec by mohl mít k rostlinám i láskyplnější vztah ... z českých výrobců je vyrábí firma Semo, ale širší výběr najdete zatím u těch zahraničních - stačí zadat do vyhledavače "bio osivo" a vyjede vám jich hned několik - např. https://www.zdrava-zahrada.cz/Category/1-bio-osivo.aspx (tady mají i supr proutěné a dostatečně velké truhlíky na zeleninu i brambory), https://www.osivo-semena.cz/cs/7-osivo-bio-osiva, https://osiva-semena.cz/search.php?orderby=position&orderway=desc&search_query=bio&p=2, https://www.semo.cz/homegardencz/index.php?kolekce=35 a jistě i nějaké další. S radostí jsem zjistila, že relativně široký výběr a v přijatelných cenách nabízí bio osivo v Bauhaus, v Hornbachu také něco pořídíte ... (týká se Brna, stav k únoru 2012)

Organická zemina je taková, která v sobě neobsahuje průmyslová hnojiva ... český výrobce, firma Rašelina, produkty Vita Natura https://eshop.raselina.cz/k38-vita-natura - kromě zeminy naleznete také organická hnojiva, například slepičí hnůj nebo kopřivové hnojivo

To si ale snadno vyrobíte sami. Kopřiva, tato úžasná bylina, které je všude dost a přitom jí lidé opovrhují ... možná proto, že je jí všude dost (stejně jako soli ve známé pohádce) a pálí .. ale prý "dobrého nepálí" jak říká moje maminka .. dá se z ní vyrobit super "špenát", polévka, čistící čaj, kůra na vlasy .... a taky organické hnojivo pro vaši zeleninu a květiny ...

Hnojivo z kopřiv  Odpuzující mšice a roztoče Smíchejte v nádobě (třeba v kýblu) 10 litrů vody, 1 kilo čerstvých kopřiv a 100 gramů sušených kopřiv. Zakryjte nádobu. Jednou za dva dny promíchejte. Až se tam objeví malé bublinky, je hotovo! ... zdroj: https://nadejeprozvirata.blog.cz/1004/ekologicke-zahradniceni-dil-1 - to samé se dá udělat třeba s kostivalem nebo i s jinými - říká se tomu jícha a pěkně to prý smrdí, no jo kvašení, ještě že existují víka ... nebo už zmiňované hnojivo z vlastní moči v poměru 1:8 dílů vody (zdroj: Jaroslav Svoboda: Kompletní návod k vytvoření EKOZAHRADY a rodového statku)

... ale máme balkon a když ani ten ne, tak okno máme určitě ... no tak třeba do truhlíků ... pokud chcete využít plastové, zkuste třeba samozavlažovací truhlíky Gardenia od firmy Plastkon - jsou suverénně největší co jsem našla ... nebo už zmiňované proutěné truhlíky (k dostání na www.zdrava-zahrada.cz), které mají uvnitř silný textilní truhlík, jsou podstatně větší a vyšší a na pěstování zeleniny se hodí zřejmě více ... a pokud na chvíli odjedete a nemáte nikoho, kdo by vám zalíval, dají se využít jednoduché zavlažovací systémy - např. hrnec s vodou nad úrovní truhlíku a knot, kterým si rostliny vodu sami sají ... existují i přípravky, které pomáhají rostlinám v růstu a které zadržují vodu, resp. upravují hospodaření s vodou, takže by vám měly s jednou zálivkou vydržet ještě déle - viz stránky firmy www.symbiom.cz - např. mykorhizní přípravky, které dodávají rostlinám houbičky, které spolupracují s jejich kořeny, čímž se prý zvýší i úroda a kvalita plodů - běžné v přírodě - nebo prostředky se speciálními gely na lepší hospodaření s vodou - opět bez zbytečné chemie :-)

... dá se vyrobit velký dřevěný "truhl", prostě velký skoro záhon, taková velká bedna, a když se do ní dá něco nepropustného, třeba nějaká pevná textilie, paráda ... až vyrobím, pokud vyrobím, budou fotky :-) .. nebo využijte jakoukoli nádobu, umyvadlo, dřez, vanu, staré hrnce .. velké plastové pytle, ve kterých vám podle Jaroslava Svobody porostou na balkoně i dýně hokajdo

... a když zahradu máte, zkuste tzv. vyvýšené záhony - nahrnuté nad běžnou úroveň, prokypřená půda ... lepší úroda ... snadnější dostupnost

Nepotřebujete chemické postřiky. Příroda funguje i bez chemie. Existují rostliny, které tzv. škůdce odpuzují (otázkou ale zůstává, jak může něco, co je součást dokonalého celku "škodit"? ... prostě jenom dělají "svoji práci". Ale aby nám sežrali úrodu taky nechceme ... mohou se přece živit i něčím jiným) - poblíž zeleniny vysejeme např. afrikán či šalvěj.

Navíc v určité kombinaci rostlin dosáhnete toho, že se vzájemně ochraňují a hnojí, žijí v tzv. symbióze. Když na záhon vysejete a namícháte více druhů, které se takto snesou a podporují, vytvoříte funkční polykulturu, která sice může vypadat v porovnání s úhlednými řádky záhonků jako džungle, ale zato když přestanete rýt a okopávat a tudíž rozmnožovat plevel, téměř se ho zbavíte, protože pro ně prostě nebude místo. Pokud tvoříte z velmi zapleveleného pozemku, může se vám hodit informace o mulčování - tedy "překrytí" půdy organickým materiálem, který jednak zabrání plevelu v růstu a ještě vám dodá do půdy důležité živiny. (volně čerpám z knihy Jaroslava Svobody: Kompletní návod pro vytvoření EKOZAHRADY a rodového statku) Navíc, někteří tvrdí, že nic takového jako plevel neexistuje a každá rostlinka má své využití a třeba se dá i jíst - zkusili jste někdy sedmikrásky do salátu? Mňam. A ještě navíc to krásně vypadá.

Některé tipy na polykulturu, které jsem vydolovala z knihy Jaroslava Svobody:

- tzv. "indiánské 3 sestry": kukuřice (opora popínavé fazole) - fazole ( váže a dodává do půdy vzdušný dusík, stejně jako i některé další luštěniny a jeteloviny, a hnojí tím kukuřici) - dýně (plazí se po zemi a chrání půdu před vysycháním)

- 3 sestry: dýně - rajčata - celer

- ředkvička, pohanka, pískavice řecké seno - vyraší nejdříve - plus květiny odpuzující hmyz - měsíček, afrikán, lichořeřišnice - plus mrkev, salát, kopr ... nejdřív se vysévají semínka, až vzejdou, sází se do prázdných prostor větší semena, která se musejí zatlačit hlouběji do půdy, nebo předpěstované sazeničky - hrách, keříčkové fazole, lichořeřišnice (dýně a cukety se sem nehodí)

- rajče, paprika, ačokča (jejich zvláštní kombinace), pnoucí fazol ...

- obecně: doporučení pro začátečníky - zkombinovat 5 až 10 druhů ... ze semen možno vybírat z: ředkvičky, mrkev, petržel, pastinák, kopr, měsíček, saláty, polníček, kerblík, kmín, pohanka, černá ředkev, daikon, vodnice, tuřín, hořčice, koriandr, anýz, miřík, pískavice, lichořeřišnice, řeřicha a další jednoletky, později (po vyklíčení semínek) větší semena: hrách, keříčkový fazol, bob, lichořeřišnice, cibule, česnek, sazeničky - zelí, kapusta,  brokolice, květák, celer, rajčata, papriky (k okrajům), pór, salát, rukola, kedlubny ... malá semínka sázejte druh po druhu cik cak po pozemku, aby vám to vytvořilo hezký pralesík :-)

- samostatně vybírat z: černá ředkev, daikon, celer, vodnice, tuřín, brambor, rajče, paprika, řepa, okurka, ačokča, pnoucí fazol, paprika ...

autor vybízí k experimentování a sdílení vašich poly či permakultur na jeho stránkách www.ekozahrady.com

Lehce si také vypěstujete zelené potraviny, o kterých se zmiňuji níže ... nebo zelené hnojení pro vaše záhonky

Vyzkoušejte také aplikaci mykorhizních hub, s nimiž rostliny žijí v symbióze, pokud jsou pod povrchem, zvýší spokojenost vašich rostlin a tudíž i úrodu. Podle firmy symbiom, u které takové přípravky koupíte, mykorhiza (v přírodě se běžně vyskytující) pomáhá k tomu, aby lépe rostly, kvetly, plodily, odolávaly stresu a suchu (což se na balkoně může hodit) a využívaly živiny a vodu - nemám vyzkoušené, vyzkouším :-)