Nepotřebujete chemické postřiky. Příroda funguje i bez chemie. Existují rostliny, které tzv. škůdce odpuzují (otázkou ale zůstává, jak může něco, co je součást dokonalého celku "škodit"? ... prostě jenom dělají "svoji práci". Ale aby nám sežrali úrodu taky nechceme ... mohou se přece živit i něčím jiným) - poblíž zeleniny vysejeme např. afrikán či šalvěj.
Navíc v určité kombinaci rostlin dosáhnete toho, že se vzájemně ochraňují a hnojí, žijí v tzv. symbióze. Když na záhon vysejete a namícháte více druhů, které se takto snesou a podporují, vytvoříte funkční polykulturu, která sice může vypadat v porovnání s úhlednými řádky záhonků jako džungle, ale zato když přestanete rýt a okopávat a tudíž rozmnožovat plevel, téměř se ho zbavíte, protože pro ně prostě nebude místo. Pokud tvoříte z velmi zapleveleného pozemku, může se vám hodit informace o mulčování - tedy "překrytí" půdy organickým materiálem, který jednak zabrání plevelu v růstu a ještě vám dodá do půdy důležité živiny. (volně čerpám z knihy Jaroslava Svobody: Kompletní návod pro vytvoření EKOZAHRADY a rodového statku) Navíc, někteří tvrdí, že nic takového jako plevel neexistuje a každá rostlinka má své využití a třeba se dá i jíst - zkusili jste někdy sedmikrásky do salátu? Mňam. A ještě navíc to krásně vypadá.
Některé tipy na polykulturu, které jsem vydolovala z knihy Jaroslava Svobody:
- tzv. "indiánské 3 sestry": kukuřice (opora popínavé fazole) - fazole ( váže a dodává do půdy vzdušný dusík, stejně jako i některé další luštěniny a jeteloviny, a hnojí tím kukuřici) - dýně (plazí se po zemi a chrání půdu před vysycháním)
- 3 sestry: dýně - rajčata - celer
- ředkvička, pohanka, pískavice řecké seno - vyraší nejdříve - plus květiny odpuzující hmyz - měsíček, afrikán, lichořeřišnice - plus mrkev, salát, kopr ... nejdřív se vysévají semínka, až vzejdou, sází se do prázdných prostor větší semena, která se musejí zatlačit hlouběji do půdy, nebo předpěstované sazeničky - hrách, keříčkové fazole, lichořeřišnice (dýně a cukety se sem nehodí)
- rajče, paprika, ačokča (jejich zvláštní kombinace), pnoucí fazol ...
- obecně: doporučení pro začátečníky - zkombinovat 5 až 10 druhů ... ze semen možno vybírat z: ředkvičky, mrkev, petržel, pastinák, kopr, měsíček, saláty, polníček, kerblík, kmín, pohanka, černá ředkev, daikon, vodnice, tuřín, hořčice, koriandr, anýz, miřík, pískavice, lichořeřišnice, řeřicha a další jednoletky, později (po vyklíčení semínek) větší semena: hrách, keříčkový fazol, bob, lichořeřišnice, cibule, česnek, sazeničky - zelí, kapusta, brokolice, květák, celer, rajčata, papriky (k okrajům), pór, salát, rukola, kedlubny ... malá semínka sázejte druh po druhu cik cak po pozemku, aby vám to vytvořilo hezký pralesík :-)
- samostatně vybírat z: černá ředkev, daikon, celer, vodnice, tuřín, brambor, rajče, paprika, řepa, okurka, ačokča, pnoucí fazol, paprika ...
autor vybízí k experimentování a sdílení vašich poly či permakultur na jeho stránkách www.ekozahrady.com
Lehce si také vypěstujete zelené potraviny, o kterých se zmiňuji níže ... nebo zelené hnojení pro vaše záhonky
Vyzkoušejte také aplikaci mykorhizních hub, s nimiž rostliny žijí v symbióze, pokud jsou pod povrchem, zvýší spokojenost vašich rostlin a tudíž i úrodu. Podle firmy symbiom, u které takové přípravky koupíte, mykorhiza (v přírodě se běžně vyskytující) pomáhá k tomu, aby lépe rostly, kvetly, plodily, odolávaly stresu a suchu (což se na balkoně může hodit) a využívaly živiny a vodu - nemám vyzkoušené, vyzkouším :-)